Vítejte na našem webu

Toto fórum pro studium vývojových trendů komplexních společností (dávných, nedávných i současných)  je dobrovolné uskupení lidí z různých oborů, kteří usilují o hlubší, opravdovější a kvalifikovanější poznání minulých i současných civilizací této planety. Středem našeho zájmu je nejen vývoj civilizací v dávné i nedávné minulosti, ale zejména současnosti, způsoby jakým se tyto civilizace vyvíjely, vyvíjejí a eventuálně mohou vyvíjet v budoucnosti.

Jsme přesvědčeni o tom, že studium civilizací a případné odhadování možných vývojových trendů musí vycházet z detailního poznání jejich anatomie a fungování v čase a prostoru. Nikomu nevnucujeme své názory, chceme ale být alternativou, která může poskytnout jiný, a doufáme, že i méně zkreslený pohled na společenské procesy ovládající komunity, státy i civilizace v minulosti a současnosti.

Jejich lepším poznáním bychom měli být schopni i lépe porozumět tomu, co se děje kolem nás, odkud vycházíme a kam směřujeme. Toto je totiž svým pojetím odlišný myšlenkový útvar než je v našem prostředí obvyklé. Nemá politcké ani ekonomické zájmy. Jsme přesvědčeni, že HLAVNÍM problémem této společnosti je to, že jsme absolutizovali malý (jakkoliv významný výsek) věd o člověku - ekonomii - a tím ztratili možnost pochopit, z čeho sestávají hlavní problémy tohoto světa. Jeho dominantní rozpory totiž spočívají zejména ve společenských (náboženských, kulturních, jazykových, rasových a mnoha jiných rozporech event. konfliktech). A jsou to právě tyto vědy, kterou v moderních společnostech v rámci jejich intencionální nivelace marginalizovány a pokud možno devastovány. Proto se snažíme poskytnout pokud možno co nejkomplexnější pohled na minulé i současné civilizace. Stejně tak usilujeme o rehabilitaci těchto věd a oborů. 

Trocha (snad ne nudné) historie

Počátky tohoto projektu sahají  přinejmenším do r. 2005 a vznikly jako přímý, byť trochu neplánovaný, produkt úsilí lidí účastnících se výzkumů civilizací v severovýchodní Africe o komplexní pohled na civilizaci starověkého Egypta a další civilizace starověku. Možná to byla náhoda, možná ne, v každém případě se Českému egyptologickému ústavu podařilo již před lety vytvořit v souvislosti s jeho činností na území Egypta a Súdánu největší mezioborový tým pracující vědecky za hranicemi naší země.  

Tehdy někdy jsme také s Petrem Pokorným přišli s myšlenkou uspořádat na půdě Akademie věd celodenní seminář na téma kolapsů ve společenských a přírodních vědách. K našemu obrovskému překvapení (dnes to již můžeme přiznat) byl seminář velkým úspěchem a zrodila se z něj první knížka (viz níže). Především se podařilo prokázat, ze mechanismy kolapsu jsou ve velké většině případů takřka totožné.

O něco později jsme pro změnu s Martinem Kovářem pojali myšlenku uspořádat velkou monografii na téma kolapsů ve společenských vědách. Po téměř roce jednání se nám podařilo shromáždit více než třicet (podle nás) nejlepších mozků, které tato země v oblasti společenských věd má a vydat druhou knížku (viz níže). Zejména po jejím vydání jsme si uvědomili, že téma kolapsů se po letech stává jaksi populárním. Naším hlavním zjištěním však bylo, že veškeré kolapsy, které můžeme v různých společnostech popsat, jsou svými procesy velmi podobné těm, se kterými se podle našeho názoru potýká i naše společnost, Západní civilizace, chcete-li.   

Z těchto nenápadných začátků jsme se v průběhu  roku 2012 ocitli v situaci, kdy cítíme naléhavou potřebu do jisté míry formalizovat a otevřít naši doposud interní diskusi širšímu okruhu lidí a využít nejen vědecký potenciál kolem nás k diskusi našeho programu.

Dosavadní milníky naší činnosti jsou tyto:

2008

Bárta, M., Pokorný, P., Něco překrásného se končí: kolapsy složitých soustav – příčiny, průběh, následky, Praha: Dokořán 2008; 2 DOTISKY

Publikace získala první místo v neoficiální anketě deníku Mladá Fronta Dnes v kategorii Naučná literatura.

Tuto knihu společně napsalo čtrnáct předních českých vědců nejrůznějšího zaměření - Miroslav Bárta, Václav Cílek, Viktor Černý, Jiří Filip, Radan Haluzík, Ivan Horáček, Zdeněk Kratochvíl, Anton Markoš, Petr Meduna, Petr Pokorný, Jiří Sádlo, František Slanina, David Storch a Helena Štorchová. Pod pojem kolaps zahrnují řadu procesů, které mají sice odlišný substrát (lidské společnosti, dějinné éry, přírodní společenstva, myšlenkové systémy...), ale podobnou strukturální povahu a podobné dynamické rysy. Dočteme se například o tom, jak se život obrátil naruby kvůli kyslíku, o kolapsech v českém pravěku, o zániku Egyptské říše, o konci lesního prasete, či o lidových metaforách pádu komunismu. Je to brikoláž nejrůznějších měřítek a úhlů pohledu, které spojuje podivuhodná vnitřní spřízněnost. Podobně je to i s celým naším proměnlivým světem...

 

2011

M. Bárta, M. Kovář, eds. Kolaps a regenerace: Cesty civilizací a kultur.  Minulost, současnost a budoucnost komplexních společností. Praha: Academia. 1 DOTISK

Publikace získala cenu rektora Univerzity Karlovy v Praze za tvůrčí počin za rok 2011.

Publikace představuje pohled třiatřiceti autorů – akademiků, humanitních vědců, přírodovědců a ekonomů – na aktuálně velmi živý pojem „kolaps“, a to z jak z hlediska současného (dotýká se např. bankovní krize), tak historického. Nesporným přínosem je ve všech případech aktualizovaný přístup autorů ke krizovým momentům v dějinách velkých civilizací (staroegyptské, čínské, římské ap.) nebo říší (např. britského impéria ap.). Nemenší podíl tvoří kapitoly z dějin českých zemí (zejména husitství, pobělohorské společenské klima a kromě dalších i popis rozpadu Československa), ale také pojednání týkající se přírodních katastrof (dávná zemětřesení, nedávné záplavy) či stručný, zato však originální popis nezvratných změn životního prostředí na Mostecku. Publikace je bohatě ilustrována, vybavena mapami a přehlednými grafy s aktualizovanými daty.

Klademe si zejména Tři Otázky.

První Otázkou

je, jakým způsobem se minulé společnosti vyvíjely, jaká byla anatomie tohoto vývoje a jaké tyto civilizace vykazují obecně-vývojové rysy.

Jde o naléhavý výzkum, neboť každým dnem je ničena část přírodní i lidské historie této planety.

Druhou Otázku

představuje naše současná společnost. Jsme na prahu zásadní společenské transformace nebo ne? Je naše současná situace udržitelná? Liší se náš vývoj od poznatků z první otázky? Je současné paradigma pojetí státu a společenské smlouvy udržitelným konceptem?

Jde o naléhavý výzkum, neboť každým dnem je prostor na případnou reakci kratší a kratší.

Třetí Otázka.

Tato otázka přímo vyplývá z prvních dvou. Je možné začít uvažovat o možných podobách případného nastupujícího paradigmatu vývoje a uspořádání společností? Nebo převažují argumenty upřednostňující částečné změny parametrů současného systému? 

Kontakt

Komplexní společnosti martin.kleban@webnode.com